Milí mladí přátelé, velice mně překvapila Vaše ostrá diskuze. Dlouho jsem přemýšlel, mám-li tady něco napsat, protože nejsem až tak úplně člen kapely, ale přece jen k Vám mám jaksi blíž, než ostatní dopspěláci (s výjimkou Vašich učitelů). Tak bych si dovolil pár slov - přeberte si je každý, jak uznáte za vhodné.
V první řadě bych rád opravil mylný názor Vojty(druhé trumpety). Píšeš Vojto, že hraní na nástroj je každého soukromá věc. To je pravda, ale jen do okamžiku, než se takový muzikant stane členem nějakého souboru. Když budeš chodit jen do svých hodin na nástroj, tak si cvič nebo necvič, hrej dobře nebo špatně - je to opravdu věc pouze Tvého svědomí. Ale v okamžiku, kdy jsi členem nějakého souboru, tak to přestává být jenom Tvoje věc, protože na Tvém výkonu závisí výkon celého souboru - tak to prostě je, s tím nic nenaděláš. Nemyslíš si doufám, že špatný tón se v tónech ostatních muzikantů schová; právě naopak je ještě víc slyšet, když je porovnatelný s jinými. A ještě Ti to ozřejmím na jiném příkladě. Budete hrát písničku a ty v ní budeš hrát nějaké sólo. No a já Tě na mixu nevytáhnu nahoru, takže Tvé sólo zanikne ve hře ostatních nástrojů. Ty do Toho sóla dáš všechno, aby se Ti povedlo a zahraješ ho jako nikdy, a výsledek nula. A když mi to budeš vytýkat, tak Ti odpovím: obsluha mixu je moje soukromá věc. Přijal bys to jako dobrý postoj v takové situaci. Odpověz si sám...
A jen tak pro pořádek - tohle všechno neplatí jen pro Tebe Vojto, to platí pro úplně všechny, mně ani pana učitele nevyjímaje :-)
Pak bych ještě byl rád, abyste si uvědomili, že jako MORAVA máte vybudovanou dobrou pověst a s tou Vás lidé berou. Neměli byste dopustit, abyste z jakýchkoliv příčin o ni přišli. Tím byste zahodili všechno své dosavadní snažení, jak každý své vlastní, ale snahu i těch ostatních. Mělo by Vás přece zahřát u srdíčka, že když někdo řekne: to je ta MORAVA z Hulína, ti jsou dobří; že si můžete říct Vy: tak tam patřím přece i já!
A kromě toho, by to byl i nevděk všemu snažení Vašeho pana učitele Voříška, který MORAVĚ věnuje spoustu času a svého umu a energie. Nebo si myslíte, že organizace festivalu, soustředění na Rusavě nebo opatřování notového materiálu či zajišťování nástrojů, techniky, pozvánek a kdovíco ještě je jenom tak? Řenete si možná - vždyť je to jeho práce, je za to placený. Jenže platí - když dva dělají totéž, nemusí to být totéž. Vést soubor se dá různým způsobem a raději nechtějte poznat ten horší. A těm, kteří nezažili jako vedoucího pana Smolu bych jenom řekl, že za jeho vedení byly ve zkoušce i slzy a skřípění zubů. To neznám z vyprávění, to jsem sám zažil. A kam to nakonec vedlo - MORAVA patří k nejlepším souborům toho druhu v republice - nebylo by škoda to všechno zničit?
Zkuste si o tom všem doma před spaním v klidu podumat a zhodnotit svůj postoj a názory. A jedna důležitá věc - zkuste si zapřemýšlet, jestli ten druhý nemá třeba skutečně v něčem pravdu. A pokud ke své nelibosti dospějete k poznání, že ano, tak se to nebojte a nestyďte přiznat. Aspoň pro sebe, v koutku duše a zařiďte se podle toho. A jak praví jedno staré přísloví: Každý se může mýlit, ale pouze hlupák ve svém omylu přetrvává.
Tak se hezky zhluboka rozdýchejte a pocvičte všichni společně, ať toho 7. května zabojujete a jste nejlepší ! Já si na to vezmu schválně den dovolené a budu toho, tak ať to vyjde !!!